TŘÍDĚNÝ ODPAD – KOVY

Do kontejnerů na kovy patří:

  • drobnější kovový odpad, který lze skrz otvor bez problémů prostrčit – typicky plechovky od nápojů a konzerv, kovové tuby, alobal, kovové zátky, víčka, krabičky, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a další drobné kovové odpady.

Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří:

  • plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
  • těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.

Velkoobjemový, těžký železný odpad (šrot)

  • 2x ročně (na jaře a na podzim) se provádí v obci Lopeník svoz, o termínu jsou občané vždy předem informováni

Kovy jsou ceněnou surovinou pro další výrobu, proto jejich sběr probíhá prostřednictvím výkupen druhotných surovin, kde za ně dostanete peníze, někde formou vyhlášených svozů „železná neděle“ nebo také pomocí sběrných dvorů.

Nejčastěji recyklované kovy jsou ocel a hliník. Také ostatní kovy včetně zlata, stříbra, litiny, olova, mědi a platiny jsou recyklovány.

Železo (Fe) jako takové je až překvapivě měkké. Bez slitin je v podstatě nepoužitelné. Pokud chceme hovořit o síle a pevnosti, bavme se o oceli. Význam recyklace je doslova zásadní. Snižuje totiž náklady na výrobu a přitom ocel recyklací v podstatě neztratí nic ze svých vlastností. Úspora energie získaná recyklací může dosáhnout až 80% (!) v porovnání s výrobou oceli bez přidaného recyklátu. Ocel se  recykluje v ocelárnách metodou oxidace v kyslíkových konvektorech. Běžněji se však recykluje tavením v elektrických obloukových pecích (při výrobě oceli s nízkým obsahem uhlíku) nebo v indukčních pecích (pro výrobu železných slitin).

Průběh recyklace – před samotnou recyklací se kov musí shromáždit a zbavit dalších kovů. Tím se zajistí, že recyklovaný kov je co nejčistější. Potom je roztaven v ohromných pecích a nalit do forem. Kov tuhne a v podobě pevných kvádrů je připraven pro další použití.

Jen pro zajímavost v roce 2007 se na území ČR vykoupilo přes 3,5 milionu tun železného šrotu a něco kolem 150 tisíc tun barevných kovů (z toho jsme 130 000 tun exportovali. Podle expertů a odborníků se jedná o nejvyšší čísla v dějinách ČR. příčinu tohoto boomu je třeba hledat v celosvětovém růstu tohoto trhu.201

Občané našeho města mohou odevzdat kovový odpad v některém ze sběrných dvorů  nebo ve výkupnách kovů např. SBĚRNÉ SUROVINY.

Víte, že:

  • jedna tuna hliniku se získá z přibližně 4–6 tun surového bauxitu?
  • při výrobě hliníku se spotřebuje cca 3× více energie než při výrobě plastu a 25× více než při výrobě skla?
  • znečistí se trojnásobné množství vody oproti sklu nebo plastu, šestinásobné množství vzduchu oproti plastu a produkce pevných odpadů oproti sklu, plastu i papíru je šestinásobna?
  • výroba 1 t železa z železného šrotu ušetří 630 kg černého uhli, 1,1 t železné rudy a 55 kg vápence?
  • v ČR se ročně zrecykluji 3/4 z celkové produkce oceli, recyklace stavební oceli dosahuje 95 %?